Ruda

Nevím jestli bych mohl s tímto příslovím plně souhlasit, ale určitou logiku to má. Nicméně každý ví, že o své tělo by měl pečovat a kondice nesouvisí s tím, jestli jsme staří, mladí, na vozíku či bez, kondici si každý ovlivňuje sám a je necháno pouze na něm jak bude s tímto kapitálem nakládat. Jestliže máme milovat Hospodina celou svou myslí, dejme jí to, co mysli prospívá, ať to není mysl unavená.Křivoklátské lesy jsou nádherné, plné překvapení a hlavně oproti městům plné čistého vzduchu, který sám o sobě nás osvěží.Právě proto směřujeme naše výlety do těchto krásných míst, aby si každý z nás mohl odpočinout od všedních starostí a pokochat se krásnou přírodou, cestou si popovídat a prohloubit vztahy. Výlet 12.5. 2007 do Rudy se zpočátku jevil jako dost beznadějný co se týká účasti. Neměl jsem, až na jednu rodinu, potvrzenou účast a sobotní probuzení do zataženého dne opravdu moc do lesů nelákalo. Ani předpověď počasí nedávala naději na uspokojivý den. Nicméně jako organizátorovi výletu mi nezbývalo než věřit, že v 10 30 v Rudě u kaštanu nebudeme s rodinou sami. Přesně v půl se k místu začali přibližovat neznámá vozidla, která se vyznačovala jedním rysem. Posádka nevěděla, kam vede jejich cesta. Znáte to, když hledáte něco, co nevíte jak vypadá. To už jsme věděli, že na pochod nepůjdeme sami. Nakonec se nás sešlo 10 dospěláků a 7 dětí. Trasa vedla k Pilskému rybníku tj. asi 2,5 km, kde si každý vyndal co uvařil, musím podotknout, nikdo si nestěžoval i vody bylo dostatek (tomu mohou rozumět pouze účastníci). Tempo pochodu bylo opravdu i pro ty, kteří znají chůzi pouze jako teorii. Tito teoretici ovšem na pochodu chyběli a volné tempo bylo v důsledku příjemné procházkové komunikace mezi sebou. Zato děti toho naběhali 3x více než my. Po 4 km jsme dorazili na místo cíle pochodu ke Kracláku (tj. hornímu rybníku). Dosažení tohoto cíle bylo náročné hlavně pro malé děti, ale mají můj obdiv, dorazili všechny. Kraclák, nádherné místo uprostřed lesů, místo opravdu ideální na odpočinek, v létě možná i na koupání. Čas byl neúprosný  a tak bylo po čase nutné vyrazit k domovu. Pro pěší (pohoda), ale pro vozíky a kočárky kamenitá cesta, něco jako výcvik kosmonautů.Za tento poslední úsek se omlouvám, byl vybrán, abychom se nevraceli téměř stejnou cestou. Tentokrát nám nezbyl čas na hry pro děti, proto příště zvolím jinou taktiku.                                                                                                                                Karel