Jinčov

V sobotu 3.června se konal další ze sborových výletů. Tentokrát jsme vyrazili do nižborských lesů, konkrétně na zříceninu hradu Jinčov. Nevím zda to byla shoda okolností, nebo záměr organizátora, ale současně s námi (nebo možná my současně s nimi) zkrátka tutéž akci pořádal i kladenský sbor Církve Bratrské. Ať už to bylo jakkoliv každopádně to nebylo vůbec špatně a celému výletu to jenom prospělo. Za prvé proto, že bylo jistě více modlitebníků za pěkné počasí (zde se do puntíku naplnil verš M18,19), a za druhé  i vzhledem k početnímu zastoupení obou sborů (ECM: 6 dospělých z toho 2 nevěřící + 3 děti, CB: 20 dospělých + 9 dětí).Sraz byl na náměstí obce Běleč v půl jedenácté. Když jsme zjistili, že už asi nikdo nedorazí, vyšli jsme po silnici směrem k lesu. Cesta ubíhala příjemně, zejména když vedla podél koňských ohrad, takže bylo pořád  na co koukat. Zrovna jsme zastihli jejich pečovatelku při krmení a ta nám velice ochotně odpovídala na všechny dotazy které nás zrovna napadaly. Bohatší o spoustu nových informací jsme pokračovali dál. Následoval nejdelší úsek lesní cestou. Tady se celá skupina rozdělila do menších šlapajících a zároveň debatujících hloučků, které se průběžně prostřídávaly. Tak jsme k poledni dorazili až na malé tábořiště těsně pod hradem. Nejprve jsme prozkoumali trosky, které zbyly z původního hradu, a pak už nadešel čas rozdělání ohně a hromadného opékání buřtů. Po uspokojení potřeb našich žaludků jsme přešli k dalšímu bodu programu. Tím byla dětská soutěž ve střelbě z luku a v hodu oštěpem.  Jako cíl sloužily nafukovací balónky přivázané na stromě. Děti se činily a jak se později ukázalo jeden z přímých zásahů a následnou explozi balónku, neunesl jeden ze 4 přítomných psů (Kuchařovic Rex) a nikým nepozorován zmizel v lese neznámo kam. Tak jsme v pokleslé náladě opouštěli tábořiště doufajíc, že ho někde potkáme na zpáteční cestě. Tento předpoklad se ovšem nepotvrdil. Tak jsme se smutně rozjížděli do svých domovů z jinak velmi zdařilé akce. Kuchařovi ještě udělali poslední pokus a vrátili se zpátky na tábořiště. Ještě než jsme stačili dojet domů přišla od Kuchařových zpráva, že Rex je znovu na světě a tak mohu na závěr přeci jen konstatovat, že tento výlet se řadí mezi akce opravdu povedené.